Návrat k minulosti
Pomalu usedne na židli a podívá se na hodinky. Zakroutí hlavou a povzdechne si. Zkříží ruce na prsou .
To snad není možný, člověk za to platí a ještě mají zpoždění. Na tohle teda vážně nemám čas.
Zvedne se ze židle a jde k síni pro herce. Dojde ke dveřím kde je napsáno George sotva sáhne na kliku zastaví ho muž.
„ Promiňte mladíku, ale tam nesmíte?!“
„Prosím co jste to říkal?“ zakroutí hlavo a usměje se „Tak to asi těžko já tam můžu mám svolení. Takže , kdyby jste byl tak laskavý a dovolil rád bych vstoupil dovnitř , děkuji.“
Muž ustoupí a pustí ho dovnitř, sotva otevře dveře, oněmí úžasem , všude tolik šatů.
To je snad konečně ono, to co jsem hledal.
Georg se na muže s překvapením podívá, toho si mladík však nevšímá a dál se rozhlíží.
„Můžete mi říct co tady děláte?!“
„Ach promiňte přišel jsem za vámi . Jsem spisovatel chtěl bych napsat váš životní příběh.“
Zamračí se. „To asi nepůjde můj život není zajímavý a i kdyby byl rozhodně bych vám o něm nic neřekl a teď prosím jděte!“
„Co to říkáte váš život je velmi zajímavý?“
Nadzvedne obočí „Vážne a čím například?“
„Třeba tím, jak jste se znal s paní Yukari.“
V Georgovy škubne. „ Co vy můžete vědět “
„vím jen to, že to stojí za to abych poslouchal takže co, povíte mi něco o vás.“
„ Možná povím, ale jedno vím určitě nikdy o tom nenapíšete.“
„Vážně jste si tím tak jistý, tak prosím dejte do vyprávění.?“
„Nu dobrá začalo to když jsme hledaly modelku. To tenkrát Arashi ji našel.“
„Počkej stůj nechtěla by si se stát modelkou.“
„prosím co jste to říkal já to nejde na tohle opravdu nemám čas.“
„no, ale kdyby si sto náhodou rozmyslela najdeš nás tady.“
Dívka se podívala na lísteček bylo tam napsaný paradise kiss. Sotva se otočila on už tam nebyl.
„ Tak co Arashi našel si někoho.“
„cccc ty si snad myslíš, že modelky jsou na, každým rohu.“
„No vlastně ani ne, tak co našel si někoho?“
„ Možná, možná ne, to se ještě uvidí, záleží jestli přijde nebo ne?“
No a druhý den vážně přišla sotva otevřela dveře věděl jsem, že to je ona, modelka, kterou jsem hledal.
„ No teda ty si nakonec přišla.“
Dívka se začervenala. „ano přišla?“
„ááá ty si roztomilá, jak se menuješ já jsem Miwako.“
„Jmenuji se Yukari a nevím jestli budu dělat vaši modelku.“
Tu dobu byla ještě hrozně nerozhodná, ale to bylo moje první setkání s ní, věděl jsem, že je výjimečná.
Když bych si měl vzpomenout na náš první polibek, byla hrozně roztomilá a hlavně se červenala.
Rozhodl jsem, že jí odvezu.
„jedeš domů?“
„Ano.“
Dívka šla dál, nějak zavrávorala a padala dolů, v tom jí někdo chytl za ruku a přitáhl k sobě.
„ Yukari můžu tě políbit?“
Dívka přikývla. V tom se dvě tváře přiblížili k sobě a rty se dotkly. Byl to velmi dlouhý polibek, byl krásný, a byl první.
Tohle byl náš první polibek. Byla opravdu sladká.
Když si vzpomenu, jak nachytala Miwako s Arachim musím se zasmát, byla opravdu rozkošná.
Dívka šla po schodech dolů až došla ke dveřím, tak je pomalu otevřela. Na stole sležela Miwako s rozepnutou blůzkou s Arachim a oddávali se touhám.
„ Yukari“
„promiňte?“
Dívka honem zavřela dveře.
Kdysi byla opravdu hodně nerozhodná lhala matce a byla na ní naštvaná. To jsme se poprvé pohádaly.
Když si vzpomenu, jak se červenala, když jsem jí udělal návrh. Nakonec šla ke mně a tam jsme se pohádaly.
„Nemám rád ženy co nevědí co chtějí a svalují vinu na všechny okolo asi by si měla jít?“
„George?“
No a nejhezčí chvíle, když se nastěhovala ke mně a já schválně zazvonil. Tu noc jsme se milovali.
„George chtěla bych t i něco říct.“
„Hm.“povalil jí na postel.
Jenže časy se mění a Yukari se vrátila do školy .
Ale pamatuji na chvíli, přesně od slova co jednou řekla.
„ Yukari můžu tě políbit.“
Otočila se a usmála se. „Až vyhrajeme cenu za první místo tak potom, můžeme dělat na co si vzpomeneš.“
Nevyhráli jsme byly jsme druzí.
Já se rozhodl, že odjedu pryč, ale , i když jsem se ptal jestli nechce jet semnou nechtěla. Tak se naše cesty rozdělili. Jediné co po mě zůstalo byl pokoj plný oblečení, který teď vlastní ona.
To je celé nemám vám co dál vyprávět, to je celé co se týče, život můj s Yukari.
„Mohl bych se vás na něco zeptat, proč nechcete abych to napsal.?“
„Nemá to smysl a navíc já nemám rád, když se o mě píše. Promiňte, ale měl by jste asi jít.“
„ je to škoda, nashledanou a mimochodem máte velmi zajímaví život.“
Vyjde ze dveří a jde rovnou k východu.
Jste velmi tvrdohlavý George mohla to být tak zajímavá kniha. Ach jo, jak já nesnáším divadla.
Komentáře
Přehled komentářů
A taky poslední, protože nechci aby se mi tahle povídka s něčím pletla, protože tahle je pro mě..a od tebe :)
Jééééééééé, děkuji
(Mája, 7. 11. 2008 15:31)
:) Děkuji moc, je to moc moc moc hezké a ...děkuji moc :D
Achjoooooooo...škoda že nezůstali spolu, já jim to tak přála. Chjo :D a to oblečení, co George ušil...já hci taky svýho osobního George XD
Děkuji moc Jane, děkuji :)
To je první povídka, kterou jsem na paraise kiss četla :)
...
(Mája, 10. 11. 2008 20:48)