10 kapitola Pojedeme na dovolenou
Dlouhé mučivé hodiny v práci samé papírování, důležité schůzky. No a pak konečně nastane ta chvíle odpočinku. Dvě unavené těla padnou do židlí.
Konečně pauza tomu nemůžu uvěřit. Člověk by netušil, že když bude tady chtít pracovat tak to bude taková fuška. No, ale musím říct, že to stojí za to no a když se to vezme mohly bychom si zítra vzít volno. No a pak třeba…
Corny vtrhne do kanceláře. „Kay prosím tě nevíš kde jsou ty papíry co jsem včera měl na stole?“
Kay leknutím nadskočí. „Ježíši ty si mě vylekal.“
„To jsem nechtěl jenže nemůžu najít ty důležitý papíry. Co souvisí s prodeji aut.“
Zapřemýšlí. „No a nedával si je včera Miriam.“
„Miriam to bych si pamatoval, sakra jestli je nenajdu tak bude velký průšvih.“
Kay se usměje. „Čemu se jako směješ.“
„Ničemu já jen, že když se zlobíš si k sežrání.“
„Sakra Kay já tady myslím na důležitý věci a ty si tady děláš choutky.“
„No jo jenže, když tě tu tak vidím.“
Corny unaveně padne do křesla. „Už je to ho moc potřebuji dovolenou, jinak to nejde, odjedu třeba na Bahamy nebo na Krétu, Kanárské ostrovy, Paříš prostě pryč od práce.“
„No a tak proč si ji nevezmeš?“
„Proč, no proč asi víš kolik je tu práce.“
Kay k němu přejde a sedne si na něj. „No, ale práce počká.“
„To bych neřekl.“
Kay se k němu nakloní a jemně ho políbí. „Vážně nepočká.“
„Bože to děláš naschvál. No, ale zas tak přesvědčiví nejsi, abychom jely na dovolenou.“
Kay se mu otře o klín, nakloní se k němu a kousne ho do ušního lalůčku.
„Vážně si ji nevezmeme.“
„No možná, když o tom tak uvažuji.“
„Tak jo nebo ne.“ A dál se mu otírá o klín.
„No tak dobře, ale nejprve musím najít ty papíry.“
„Já jsem to věděl, že to povolíš, protože já jsem přeci neodolatelný.“
„Ty si neodolatelný jo?Si nějak věříš.“
„Já si nevěřím stačí mi se podívat na tebe, jak se tváříš.“
Corny se uchechtne. „To je zajímavý, ale nechci ti nic říkat, ale jestli někam chceš jít tak najdi ty papíry.“
„Nemusím já vím kdy jsou.“
„ty víš kde jsou a říkáš mi to až teď.“
„No musel jsem mít něco čím bych tě donutil jet, a navíc už ti nic nebrání a můžeme jet.“
„Ty!“
„Co jako?“
„Vlastně nic přemýšlím, že bych jel sám.“
„Cože, to neuděláš, smutné očička prosím já chci jet taky.“
„no dobrá, ale teď už slez ať musím jít, musím se přeci nachystat.“
„Počkej a kam pojedeme.“
Corny na něj mrkne. „To je překvapení.“
Sotva chtěl Kay ještě něco říct Corny byl už pryč.
Možná přece si nevzpomeneš, takhle to bude lepší. Odpočineš si a na víc už tě chci vidět v plavkách.
Ach jo Corny víš o tom, že jestli si vzpomeneš, že budu muset odejít. Takhle se to totiž vůbec nemělo vyvíjet. Nad čem vůbec přemýšlím měl bych se jít z balit. To by mě zajímalo kam pojedeme.
„Mami“
„Ano Corny“.
„Co je ta veliká věc.“
„To je krása Paříže Corny až budeš velký pojedeme se tam podívat ano.“
„Ano..“
Komentáře
Přehled komentářů
...on nesmí, nebo...nebo ho přerazím vázou a bude mít sklerózu a..a..hih jsem na něj hnusná, já vím, ale nemůže to skazit, ee..
Jane už se těšám na další díl, Janičkooo...Januškoooo...Janečkoo, Janeuškooo XD
Jsem cvok XD
první!!! xD
(Danika, 16. 6. 2008 17:29)Haha!!! Snad sem to stihla! No a autorko- skládám poklonu!!!! Jen tak dál, ať se mám na co těšit když se přifařim ze školy!!!!
Ne, on si prostě nevzpomene, ...
(Mája, 20. 6. 2008 13:16)